|
|
Automatizovaná diagnóza poruch spánku využívající nositelná zařízení
Sigmund, Jan ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Mikulec, Marek (vedoucí práce)
Spánkové poruchy způsobují mnoho negativních následků a stále více se zkoumá jejich spojitost s kognitivním zdravím člověka. Tato práce se zabývá detekcí nízké spánkové kvality pomocí aktigrafického měření. Zvolila se existující metoda pro určení spánkových oken a její výkonnost se ověřila na datech polysomnografie, čítajících 27 pacientů. Algoritmus prostřednictvím změn úhlu, vypočtených z časových řad akcelerometru, určil binární stavy spánek/bdění. Dosáhlo se odlišného výsledku oproti původní studii, průměrně 81 % citlivosti, 62 % specificity a 78 % správnosti. Provedl se rozbor spánkových parametrů, a ozkoušely se dva způsoby jak s jejich pomocí rozhodnout o nízké kvalitě spánku – na základě porovnání s doporučeními organizace National Sleep Foundation a na základě porovnání s daty kontrolní skupiny bez poruch spánku (poč. 7). Cílem bylo označit zbylých 19 pacientů s diagnózou. Doporučení mezí parametrů SOL, WASO, NA>5 a SE vycházelo s větší citlivostí (75 %), menší specificitou (71 %) a identickou správností (74 %). Na závěr se metoda použila na 7denním měření aktigrafie, o 27 pacientech s podezřením na prodromální fázi demence s Lewyho tělísky. Stejným postupem se zhodnotil pokus o zachycení tohoto podezření a prohloubení možné souvislosti neurodegenerace s nekvalitním spánkem. Způsob řešení se prokázal citlivostí 86 %, specificitou 38 % a správností 63 %. Vzhledem k dosažení solidní citlivosti ve všech případech a dobré správnosti by se dalo uvažovat o indikátoru spánkové kvality.
|
|
| |
|
|
Vliv médií na životní styl dospívajících
Richterová, Karolína ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem médií na životní styl dospívajících, přesněji na dva aspekty životního stylu, a to pohybovou aktivitu a spánek. V rámci období pandemie Covid-19 byli jedinci nuceni zůstat ve svých domovech, a veškerý jejich sociální kontakt, ale i školní a pracovní povinnosti se přesunuly do online prostředí. S tím se zvyšoval také čas před obrazovkou, ale i s tím spojené sedavé chování. Jelikož byli všichni nuceni být izolování, sportovní a volnočasové aktivity byly také velice omezené, nebo se často také převedli do online prostředí. Cílem této práce je tedy snaha o vymezení návyků dospívajících v rámci pohybové aktivity, spánku a konzumace médií, a jak jsou tyto aspekty navzájem propojeny, a zda toto propojení vnímají i dospívající. Cílem byla také určitá edukace jedinců, kdy byli následně konfrontování s doporučeními pro jednotlivé aspekty životního stylu (spánek a pohybovou aktivitu), ale také doporučení týkající se konzumace médií. Jelikož životní styl byl silně ovlivněn pandemií onemocnění Covid-19, cílem bylo také zjistit, jak se proměnily návyky jednotlivých žáků v rámci tohoto období, ale také po něm. V rámci této práce byl uskutečněn kvalitativní výzkum. Za využití hloubkových rozhovorů s žáky ve věku 13 až 15 let na Základní škole Rozmarýnová v Mostě, byli žáci dotazování na...
|
|
| |
|
| |
|
|
Genetické faktory v etiologii poruch spánku
Dvořáková, Markéta ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Spánkové poruchy jsou skupinou obtíží postihující nezanedbatelnou část lidské populace. Jejich etiologie je zpravidla velmi komplexní a zahrnuje enviromentální ale i genetické faktory. Většina spánkových poruch je multifaktoriální povahy. Spánková medicína a pole syntézy jejích poznatků s poznatky moderní či klasické genetiky nabízí stále ještě mnoho prostoru k bádání. Navzdory mnoha otazníkům je ale dnes možné shrnout poznatky o identifikovaných potvrzených anebo suspektních genech, jejichž mutace se na projevu těchto poruch podílí. Lze odhadovat heritabilitu konkrétních poruch na jejich vícečetném výskytu v rodinách, přítomnosti u dvojčat nebo rozšířenosti v populaci v závislosti na etnickém původu. Předložená bakalářská práce se věnuje genetickým aspektům v etiologii spánkových poruch, jejich dědičnosti, síle genetické komponenty a genetickým souvislostem mezi některými poruchami.
|
|
|
Vliv binaural beats na ideomotorickou koordinaci
Pavlovič, Ondřej ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Vliv binaural beats na kvalitu spánku: systematická rešerše Cíle: Hlavním cílem této práce je představit možnosti ovlivnění stresu a spánku, zjistit vliv stimulace binaurálními beaty (BB) na jeho kvalitu a parametry a na základě dostupných dat stanovit specifika efektivní terapie BB. Materiál a metody: Použitou metodou je systematická rešerše zahrnující odborné články a klinické studie, publikované v odborných časopisech a sbornících. Dostupné relevantní zdroje v anglickém jazyce, publikované od roku 2000 do ledna 2023, byly vyhledány ve třech elektronických databázích (Web of Science, Scopus, PubMed) podle definovaných klíčových slov a jejich kombinací. Screening a následný proces vyřazování probíhal dle jasně nastavených kritérií, přičemž pro finální analýzu bylo vybráno celkem 14 zdrojů. Výsledky: Stimulace BB zvyšuje subjektivně vnímanou kvalitu spánku a snižuje duševní napětí. Objektivně zkracuje dobu usínání, urychluje nástup hlubších hladin spánku (N2 a N3) a prodlužuje jejich trvání, jakožto i celkovou dobu spánku. Jako optimální parametry lze považovat BB ve frekvenčním rozmezí 2 až 4 Hz, odpovídající delta oscilacím, nesené tóny o frekvencích kolem 250 Hz a nižších, případně na podkresu bílého či růžového šumu. Stimulace by měla trvat alespoň 30 minut a měla by probíhat v časech...
|
|
|
Spánek a důsledky jeho nedostatku u vysokoškolských studentů
Soukupová, Barbora ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se nazývá Spánek a důsledky jeho nedostatku u vysokoškolských studentů. Práce je rozdělená na dvě části. V teoretické části je zmiňována obecná charakteristika spánku, historie, cirkadiánní rytmy, fáze a význam. Následovně je pozornost věnována i vybraným poruchám spánku, možným příčinám a na závěr důsledkům, které mohou nastat při spánkové deprivaci. Praktická část je prováděna za pomoci polostrukturovaných rozhovorů s respondenty, kdy následovně byla provedená analýza rozhovorů, komparace jednotlivých dat a diskuze, ve které jsou shrnuty odpovědi na výzkumné otázky a porovnání výsledků s odbornou literaturou. Hlavním cílem bylo zjistit, jaké důsledky se projeví u vysokoškolských studentů při nedostatku spánku kdy se zjistilo, že nejvíce se objevují potíže s pozorností, pamětí a změnou nálad, pak také i větší náchylnost k nemocem. V dílčím cíli bylo zkoumáno, jaké jsou možné příčiny, které přispívají ke zhoršenému spánku u vysokoškolských studentů. Z výzkumu vyplynulo, že se nejčastěji jednalo o stres a kofein. Další dílčí cíl měl zjistit, jak se subjektivně mění kvalita spánku u vysokoškolských studentů během zkouškového období. Výsledky poukázaly na zkrácenou dobu spánku, zhoršení problémů týkajících se probouzení se během noci a usínání, a také snížení svěžesti během dne....
|
|
|
Sleep dynamics analysis using electrophysiological features
Lampert, Frederik ; Janoušek, Oto (oponent) ; Mívalt, Filip (vedoucí práce)
This thesis concerns with sleep assessment methods using electrophysiological features without the availability of annotations in the form of hypnograms. Sleep evaluation using polysomnographic (PSG) data is time-consuming process, that requires trained personnel and is usually done in a hospital environment. Novel implantable neural devices capable of continuous data recording and streaming open up possibilities of longitudinal and continual monitoring of sleep activity in a home environment for patients with neural diseases. Current state-of-the-art methods for longitudinal sleep analysis utilizes automated intracranial electroencephalography (iEEG) sleep classifiers developed and validated using clinical gold-standard PSG annotations. However, PSG is not always feasible to perform which leads to the necessity for a sleep assessment method, which could analyse sleep using electrophysiological features without the availability of goldstandard PSG annotations generally from a small number of electrodes. For this purpose a novel sleep assessment method was developed, which evaluates sleep based on the power of electroencephalographic (EEG) signal in the spectral bands with employment of the metrics called Power in Band (PIB) metrics. In this work power in the delta band (0.5-4 Hz) was used, as it has the highest amplitude among all of the bands and is the most prominent during the non-REM sleep states, therefore giving the most relevant information about the composition of sleep during the night. Moreover, standard hypnogram-based metrics were introduced for the purpose of the PIB metrics validation. These metrics were incorporated into (Python) programming language and applied on two publicly-available datasets Dreem Open Dataset-Healthy (DOD-H) and Dreem Open Dataset-Obstructive (DOD-O) containing polysomnographic recordings of 25 healthy subjects (DOD-H) and 56 subjects suffering from obstructive sleep apnea (OSA) (DODO dataset). The results of the analysis were evaluated by visual analysis in terms of boxplots, correlation matrices and statistical tests. From the results, it is possible to assume, that proposed PIB metrics have the ability to differentiate between physiologic and pathophysiologic sleep, although their ability to discriminate between some aspects differs from the metrics based on the hypnogram annotations. This implies the fact, that PIB metrics do not substitute the standard hypnogram-based metric, but rather provide different perspective on the sleep assessment.
|
|
| |
host ::
RSS.